Roční procentní sazba nákladů, nebo zkráceně RPSN, je na první pohled zapeklitý pojem používaný zlomyslnými bankami, které nemají na práci nic jiného než nám ztrpčovat život. Nebo ne? K čemu vlastně RPSN slouží a o co přesně se jedná? Odpověď nám poskytnou následující řádky.
Ve skutečnosti totiž RPSN slouží primárně klientům bank, a kdo ji bere v úvahu při uzavírání smlouvy, ten dokáže včas správně porovnat rizika a výhody plynoucí z plánovaného úvěru. Definice, která je běžně k nalezení, popisuje RPSN jako
„procento z dlužné částky, které musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti s úvěrem či půjčkou, jejich správou a dalšími výdaji spojenými s jejich čerpáním.“
Přeloženo do běžného jazyka: jde o součet veškerých nákladů spojených s půjčkou. Při uzavírání půjčky totiž ne všichni žadatelé počítají s tím, že kromě úroků budou doplácet rovněž některé přidružené poplatky, a těch, jak známo, nebývá úplně málo. Jako příklad uveďme poplatek za uvaření smlouvy, za vedení úvěru, za správu úvěru, za pojištění schopnosti splácet… A tak bychom samozřejmě (bohužel) mohli pokračovat. Není žádným tajemstvím, že banky bývají v tom to ohledu velice vynalézavé a jsou schopny vyprodukovat nebetyčné množství záminek, jak z vás vytáhnout další peníze.
Vysvětlení RPSN
A zde se dostává ke slovu právě RPSN: umožní totiž porovnat zdánlivě stejné nabídky různých poskytovatelů. Stejná výše úrokové sazby totiž není pro zájemce o půjčku dostatečným údajem, nerespektuje právě zmiňované dodatečné poplatky. Takže pokud zvažujete půjčku stejné částky u dvou poskytovatelů, přičemž každý nabízí stejné úrokové sazby, nezapomeňte porovnat RPSN. Čím vyšší číslo, tím více zaplatíte.
Dodejme, že uvádět RPSN je ze zákona povinné a pokud vám poskytovatel úvěru tuto informaci odmítne poskytnout, hrozí mu sankce ze strany státních dozorčích orgánů.
Sdílejte článek:
Témata článku: slovník
Napsat komentář